Karel IV.

Karel IV. (1316–1378) byl králem českým, německým (římsko-německým) a císařem římským. Byl také králem italským (lombardským), burgundským (arelatským), moravským markrabětem a lucemburským hrabětem. Byl prvním českým králem, který se stal císařem Svaté říše římské. Karel IV. byl syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského. Původně byl pokřtěn jako Václav, jméno Karel přijal při biřmování během své výchovy ve Francii po svém strýci a kmotrovi Karlu IV. Sličném. Karel IV. patřil mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku. Byl neobyčejně vzdělaný a inteligentní, plynně hovořil pěti jazyky. Svou moc využil ke zkonsolidování českého státu, který byl od jeho doby znám jako Země Koruny české. Jako český král proslul především založením univerzity v Praze, která nese jeho jméno, výstavbou Nového Města pražského, stavbou kamenného Karlova mostu přes řeku Vltavu, hradu Karlštejna atd. Karel také IV. dosáhl významné územní expanze českého státu, především severovýchodním směrem.